Propast | |
1. Na hraně propasti teď stojím, nevím, možná krásný pocit mám. Té hloubky pod sebou se malinko bojím, stačí jen krok - druhý nepoznám. 2. Jen jeden krok už zbývá, poslední, na kterém mi záleží. Mé srdce jenom trošku pobolívá, když vím, že na světě mi o nic neběží. Ref: Stačí jeden krok a jako orel budu volná, poletím si nad světem, aspoň chvíli budu žít. Stačí jeden skok a budu navždy svobodná a nikdo nemůže mi ublížit. 3. Na kraji propasti mě smutek přepadá, nemám sílu zpátky jít a kde je, ten orel, co bez křídel se propadá. Na dně končí všechny naděje. Ref: Stačí jeden krok... 4. Na hraně propasti teď stojím, nevím, možná krásný pocit mám. Té hloubky pod sebou se vážně moc bojím, stačí jeden krok - jen jeden krok.
|
|